11-09-2017

11. září 2017 v 7:20 | Ev. |  Deník
1:42
Došla jsem k zajímavému zjištění. A protože nemůžu spát, i když jsem z práce utahaná, sedím tu teď na zemi před televizí, protože jsem stále nebyla schopná dát notebook do opravy, a pokusím se setřídit myšlenky tak, abych vyplodila něco smysluplného a předala vám svoje životní moudra. Jo, přesně tak to bude. Vůbec se nebudu jenom vykecávat a snažit dostat všechny ty pocity ven ze sebe.

Jsem si téměř jistá, že tenhle článek nebude ani dávat moc smyl, ačkoliv se třeba budu snažit, ale potřebuju to prostě říct. Holky, jestli jste někdy měli nebo máte problém najít si kluka, dám vám radu. Pořiďte si nějaký pěkný auto. Hej jako nevím, jestli je to tím autem, ale poslední dva týdny, se to na mě nějak lepí (a auto mám přesně stejnou dobu, takže...). I když se mě na auto ptá každej druhej (pracuju skoro mezi zamýma chlapama, takže jich je dost), povím vám jenom o těch důležitých. Teda pro mě důležitých a hlavně o takových těch, díky kterým bych se rozplynula. Pokud to teď nebude dávat moc smysl, tak se omlouvám, v mojí hlavě to nedává smysl už vůbec.



Začala bych tím, o kterém jste už mohli číst. Když jsem před rokem nastoupila do kasína, on tam chodil jen na brigády o víkendech. Občas nad tím zapřemýšlím a úplně přesně si pamatuju, jak vždycky ještě s pár dalšíma klukama prošel do šatny a zpátky. Zdravili jsme se, i když jsme se vůbec neznali, napřed jsem ani nevěděla, co je to zač, ale byla jsem hrozně ráda, když se na mě usmál hezkej kluk. Tak ještě aby ne, že jo. Někdy na jaře k nám přišel ještě s dalšíma dvěma dělat na celej úvazek. No vznikla z toho láska jak prase (ne fakt ne...kdyby někdo chtěl vědět víc, přečtěte si nějaký články před mojí pauzou). Přeskočíme do doby, kdy jsem potřebovala od někoho odvézt pro auto a několik lidí už mi řeklo, že nemají čas. Zkoušela jsem to u něj, ale překvapivě mi neodepisoval. Jo, to on docela uměl. Takže jsem pak už fakt nas...štvaně napsala moc hezkou zprávu a došlo to k tomu, že jsem ho malinko sjela a on se mi omluvil, což jsem docela čuměla a měla z toho takovej hřejivej pocit u srdíčka. Pak naboural auto, dával to na messenger, tak jsem mu psala, co dělal a tak, takže jsme si začali trochu psát. Teď si občas něco napíšeme, pozvala jsem ho svojí oslavu narozenin (která je mimochodem až za měsíc, ale who cares) a řekl, že přijde. A já neskutečně happy, že se se mnou baví a v hlavě zmatek, no chápejte mě, protože mi pořád i po tom všem přijde hrozně roztomilej. A dneska se mi stala taková pěkná věc. Asi dva dny zpátky jsem se ho ptala na něco ohledně práce v Německu, protože on tam teď dělá, tak jako téma na konverzaci, že... Dal mi zobrazeno, což je fakt jeho oblíbená věc nejspíš. Dneska jsem se ho ptala na jeho druhý auto, nějakou chvíli po tom mi odepsal a já byla v práci a chtěla vědět, jestli toho napsal víc nebo tak, tak jsem si to přečetla a nechtělo se mi zrovna odepisovat, tak jsem šla pracovat a na další pauze jsem od něj měla další zprávu. Tu jsem si už ani nezobrazovala, ale přidal fotku na instagram, tak jsem mu jí lajkla že jo a chvíli po tom další zpráva :D A já si to ještě pořád náležitě užívám a prostě ho musím nechat trochu pocukat.

god, tohle určitě nikdo ani číst nebude, ale to zdaleka není všechno

Zkusím to vzít trochu popořadě, takže další je jeden kolega (překvapivé že? jiný lidi totiž neznám... :D ), se kterým jsem se začala nějak bavit, už ani nevím jak. A co si budeme, není to zrovna svatoušek, jakože malinko hulí...no, malinko... :D Ale jeden den jsme se bavili o tom, že jsem to nikdy nezkoušela a on, že někdy zajdeme spolu, tak říkám ok. Jeden den, když jsem měla depku ohledně kluka předtím (hej fakt nevím, jak je mám nazývat, když pro jistotu nechci psát jména :D ), tak jsem mu napsala a on hned psal, jestli mám dneska volno a nevadí, tak zítra můžeš? A já jenom ok, pohoda a další den jsme prostě šli :D vysvětlování lvl miliarda Takže jsme se nějak začali celkově bavit, asi třikrát jsem s nim a dalšíma kolegama byla pít, jednou jsme jako parta byli na výletě, máme za sebou společnou noc na gauči, protože já se neměla jak dostat domů z chlastačky, snažím se vymyslet, co všechno jsme takhle zažili, ale už je to prostě několik měsíců, co jsem na blogu vůbec nebyla a mám hrozně špatnou paměť. A zítra (vlastně už dneska, ale pro mě pořád zítra) spolu jdeme do kina. Chci na Annabelle, ale nikdo se mnou nechce, tak se mi objetuje a jdeme prostě spolu :D a on je prostě hrozně hodnej, ne že by se mi nějak líbil nebo tak, nepozoruju to ani na něm, ale já to asi nepoznám, protože u toho předtím jsem to pozorovala a on pak nějak najednou obrátil, takže fakt nevím... :D a jako kamaráda ho mám fakt ráda, mám z toho trochu zmatek v hlavě, ale ne tak jako z dvou jiných momentálně.

pokusím se to trochu ukrátit, ale nic neslibuju k?

Pátek a sobotu jsem byla na jiným kasínu, což si pamatujte, to je docela důležitá část. Takže jsem se v pátek stavěla u nás na kasínu pro boty a byl tam jeden kluk (jo? vážně?) a ptal se mě, kdy prý ho svezu autem. A on je takovej aktivista, že se hned na něčem domlouvá, i když mu to ani neodsouhlasíte... Tak říkal, že má neděli a pondělí volno a já že v neděli jsem v práci a v pondělí už něco mám, tak jsme se rozloučili s tím, že v neděli po práci a že si napíšeme. Já jsem si řekla, že když bude chtít, tak se ozve, ale já to fakt nemám za potřebí :D Samozřejmě že sám nenapsal a určitě mě pak ještě zjebe za to, že jsem se neozvala, ale to mě fakt netrápí, jenom mi to přišlo celkem funny, že najednou takovej zájem :D

A teď se vrátíme k tomu druhýmu kasínu. To, že to tam fakt nenávidím a vůbec se mi tam nechtělo, teď nebudu rozebírat. Nakonec to dopadlo víc než dobře, protože manažerka, co mě tak nenávidí (a já ji taky) tam nebyla a místo toho tam byl manažer od nás. Byl tam však ještě někdo. Pokud se vrátíte k vyprávění o první klukovi a k tomu, jak jsem byla totálně odvařená z toho, že mě pozdraví a usměje se na mě hezkej kluk. Byl tam tenkrát ještě jeden. Taky brigádník, akorát barman. Taky vždycky prošel, pozdravil, usmál se na mě a já z toho úplně tekla. No dobře, možná trochu přeháním :D Asi po pár měsících jsem ho tam přestala vídat, tak nějak jsem na něj už zapomněla, kromě toho, že ho mám v přátelých na facebooku a sleduju ho na instagramu. Tak si tam tak pracuju a najednou ho tam vidím. Byl tam jako výpomoc na baru a i když se vůbec neznáme, tak mě zdravil jako nejlepší kamarádku. Napřed jsem z toho byla trochu rozhozená, pak jsme se i chvilku bavili, když byl čas. A v sobotu to dostalo úplně novej rozměr. Ptal se mě na auto a jak dlouho ho mám, chválil mi ho a tak a pak mi říkal, že si mě vezme a udělá na mě nějakej sňatkovej podvod, ale že o ničem nevím. Pak mi říkal, že jsem jeho žena a podobný hovadiny, ale asi to ve mně něco málo zanechalo, protože mi fakt úplně snadno dokázal vykouzlit úsměv na tváři a srovnala bych ho s tim prvním, kterej teda asi pořád vede, ale oba mi přijdou hrozně roztomilý prostě... :D Celou dobu jsem se s nim bavila s tím, že má přítelkyni a doma jsem se trochu zamyslela nad tím, co všechno říkal a tak nějak mi z toho vyšlo, že už spolu asi nejsou a po mém průzkumu sociálních sítí si to myslím tak na 99%, takže jsem si pak řekla, že aha, že by něco nebo? :D Pravděpodobně už ho ani v životě neuvidím, leda bych ho třeba zkusila někam pozvat, což bych po mých neúspěšných pokusech u toho prvního asi nezkoušela, ale kdyby mi chtěl někdo poradit, klidně můžete, protože mojí kámošce už ze mě asi praskne hlava, jak jsem nesnesitelná... :D

Asi se nikdy nepřestanu chovat jako puberťačka, tenhle článek určitě nebude nikdo číst, ale já jsem se aspoň svěřila. Minimálně blogu, když už ne někomu dalšímu :D Mimochodem, kámoška je o tři měsíce starší, je nám 22 a její hledání partnera je něco jako je mu třicet, sice má dítě, ale má dobrou práci a tak... nebo on je vysokoškolák nebo když měla přítele, tak to bylo a tohle si pořídím do našeho domu a já jsem něco jako je mu dvacet, sice nemá střední hotovou, trochu pije, možná i někdy hulí, ale jinak je hrozně roztomilej, no a poznali jsme se v kasínu

Takhle to zní fakt hrozně, ale já jsem zamilovaná (asi?), takže všechno vidím pořád trochu jinak a opět na to doplatím, ale teď si chci úžívat tyhle úžasný pocity, kdy mám aspoň někdy lepší náladu, úsměv na tváři a cítím se že mě má někdo rád. A pak už budu jenom poslouchat: "Já ti to říkala..." Ale tak co už, já už jiná nebudu...

btw budu ráda, když mi dáte vědět, co si o tom myslíte, hlavně o těch dvou, co se na mě ze začátku tak usmívali, jsem z toho fakt celkem emotional piece of shit, děkuju

tv how i met your mother himym cobie smulders robin scherbatsky GIF
asi takhle nějak na ty kluky určitě působím já... 😂
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ta "Neviditelná" :) Ta "Neviditelná" :) | Web | 11. září 2017 v 12:13 | Reagovat

Nejdřív neodepisuje on, tak mu to musíš dát trochu sežrat a oplatit mu to, že jo :-D To jsme prostě my ženský :-D

Na Anabelle jsem byla a jako mega hustý, máš se na co těšit! :-D

A co, že ten druhej trochu hulí..když je to cukrouš, tak do něho jdi..třeba se kvůli tobě změní :P

2 sentimentálna. sentimentálna. | Web | 11. září 2017 v 16:31 | Reagovat

moje rady týkajúce sa vzťahov nie sú bohvieaké, keďže sama som nikdy nič vážne nezažila - všetko sa stihlo posrať, kým to vôbec začalo haha. preto zvyčajne nerada radím ľuďom, ale jednu vec vravím posledný rok stále.. keď na niečo máš chuť, vyskúšať, zažiť, choď do toho. chyť sa šance, ktorá sa naskytne, lebo už ďalšia nikdy nemusí prísť.
pokiaľ sa to hulenie nevymyká kontrole tak why not. :D tráva nie je až taká zlá, ako ju ľudia berú, pokiaľ to je s rozumom. :D
a toho prvého trošku potráp, len to nepreeň, aby chudák nesklopil uši a neušiel.. i keď chlapov často priťahuje nedostupnosť.. len odhadnúť odkiaľ pokiaľ, to je už ťažší oriešok.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama