07-03-2017

7. března 2017 v 18:19 | Ev. |  Deník
14:42
Nikdy si neplánujte nic dopředu. Maximálně tak týden nebo dva, víc ne. Opravdu se to nevyplácí.

Ani nevím, jak se to stalo, ale dovolená je najednou fuč a mně čeká těžký nástup na pracovní režim. Poslední dny jsem si zvykla vstávat kolem desáté a chodit spát tak ve dvě. Dneska jdu do práce na devátou a modlím se, aby tam byl ten správný pitboss a aby nebylo moc lidí a my mohli zavřít už ve čtyři. Sice jsem dneska záměrně šla spát po čtvrté ráno a vstávala asi v půl dvanácté, ale i tak je to málo a určitě budu v práci umírat únavou. A co je ještě jistější, nebudu nic umět a všechno mi bude padat. Ach bože, já tam nechci.

Masopust mi samozřejmě nevyšel. Kamarádka, se kterou jsem měla jít, měla kluka v nemocnici, tak se starala hlavně o něj a pak ještě měla nějaký zánět spojivek nebo tak něco a nikomu jinému se najednou nechtělo jít (jak všichni říkali, že půjdou, jasněěě). Takže v pátek jsem byla doma, v sobotu taky a najedou mě zase začaly přepadávat deprese. Jakože nevím, jestli tomu můžu tak říkat, vlastně ani nevím, jak přesně deprese vypadají, ale cítila jsem se fakt příšerně, najednou jsem měla zase ty pocity, že na světě nikoho nemám a že jsem úplně sama a že mě nikdo nemá rád a začala mě zase pohlcovat ta temnota... Je to něco, co neumím úplně přesně popsat. A taky jsem byla naštvaná, že jsem si brala dovolenou úplně zbytečně a že jsem mohla být radši v práci a mít příplatky za víkend.

. .


V neděli se jedna kámoška s kámošem překonali a šli jsme se alespoň podívat na kytičkovou, na kterou jsem mimochodem měla jít taky (jakože do průvodu), ale když se to blížilo, tak už jsem tomu moc nevěřila, protože napřed jsem myslela, že už neseženu kroj a když jsem kroj měla, tak jsem zase nemohla sehnat kluka, co by se mnou šel a i když jsme se to snažili celý týden vyřešit, tak se to nepovedlo a nakonec to bylo jedno, protože se stejně nikam nešlo. No, teda šlo, ale jenom se podívat. A mě to (jako každý rok) zase hrozně mrzelo. Pak jsem si řekla, že zase nemůžu spadnout do těch depresí a myšlenek na sebevraždu, protože mi bylo poslední dobou celkem fajn a myslela jsem si, že je to za mnou. Prostě jsem se kousla a snažila se to překonat.

V pondělí mi konečně vyšlo kino s kámoškou, kam jsme měli jít už asi týden předtím. Byly jsme na Padesáti odstínech temnoty, což jako úplně není můj sen nebo tak, ale příště jdeme na německej film, na ten se těším už teď (ještě že dávaly ty ukázky, jinak bych snad ani nedoufala, že to budou dávat u nás), ale nesmím se těšit moc, jinak to nejvyde, známe to... :D Ale ne, já bych šla klidně i sama. Jinak kámoška se v kině úplně rozplývala a já jen pořád hlásila, že je to tam samej úchyl... :D Jako vážně tohle holky vzrušuje? Mně se on prostě nelíbí.

V úterý byl u nás na vsi průvod masek. Ten byl ale i ve vesnici sedm kilometrů od nás, kde bydlí bráchovo (a asi i moji kamarádi). Mně se tam prostě celkově nelíbí a nikoho to neznám, já bych šla radši k nám, ale kluci šli i do průvodu (za děvky a pasáka, tohle je normálka tady :D ) a přijela kámoška z Mostu a to je od nás asi 200 kiláků, tak jsem se nechala přemluvit a šla jsem taky. To byla asi osudová chyba. Nevím proč, ale průvod se cestou staví v hospodě (to se u nás neděje) a tam se mi stala taková pěkná věc, že to radši ani nebudu celý popisovat, ale ten pasák mě celou polil pivem. Fakt komplet. Ještě to vyšlo tak pěkně, že jsem měla pivo po celých kalhotech, na kabelce, i v ní, kde jsem měla peněženku a klíče a když jsem se podívala na stůl a viděla jsem celej můj telefon pod pivem, málem mi kleplo. Mikina a bunda to odnesly nejmíň, ale stejně jsem měla prostě absolutně všechno politý. Takže mi kámošovo táta (kterýho ani neznám a možná jsem ho ten den dokonce viděla poprvý) půjčil auto (plánovala jsem trochu pít, alespoň jeden den, když mi to u nás nevyšlo, takže jsem neřídila a mimochodem tam mě vezl ten kluk, co mě polil, náhoda?) a jela jsem se domů převlíct. No zážitek pěknej... Jela jsem i s tou kámoškou a cestou zpátky jsme se stavili navštívit tu kámošku, která se mnou měla původně jít na masopust, protože byla na návštěvě u babi. Večer jsme se za ní pak ještě chvíli stavili a pak jsme šli do hospody, kde jsem myslela, že dlouho nevydržím, ale nakonec z toho bylo pár hodin a pak si pro mě přišel brácha, se kterým jsem byla domluvená, že mě hodí domů. Jela jsem domů asi v jedenáct, což se zdá brzo, ale na téhle akci všichni pijou od začátku průvodu, což je tak kolem třetí podle vesnice. Musela jsem brzo domů, protože jsem druhý den musela vypadat jako člověk a brácha ráno jel do Plzně do nemocnice, já jsem s ním naštěstí nakonec nemusela, původně jsem ho tam měla vézt já. Možná se v tom všem teď nevyznáte, ale snažím se to psát stručně, aby to nebylo moc dlouhý, což nakonec stejně bude... :D

No automatic alt text available. . Výsledek obrázku pro masopust postřekov 2017

Následující den mě čekala akce, na kterou jsem se těšila nejmíň. A to sice focení v práci. Ano, opravdu jsem v době dovolený musela jet do toho ústavu. Na papíře, co nám vysel na nástěnce, bylo napsáno, že se nám to bude počítat jako dvě pracovní hodiny, což opravdu pevně doufám, protože jsme tam my krupiéři strávili jenom půl hodiny. Napřed jsme se vyfotili úplně všichni, co pracujou v celým kasinu. Takže docela sranda. Nahnali nás všechny na schody a protože je naše kasino opravdu velké, takže prostě všichni krupieři, barmanky, recepční, kuchaři, manažeři, pitbossové, dokonce i uklízečky a pokojské (máme tam i hotel) se museli vejít na jednu fotku. My jsme se chytře schovali dozadu, ale oni nám pak řekli, že klidně můžeme ještě víc do stran, takže nám nás super plán nevyšel. Pak jsme se fotili jenom po skupinkách, podle toho, co děláme. Což bylo ještě horší, protože nám řekli, že holky dopředu a kluci dozadu. Navíc máme v práci takový dementy, že měli pořád nějaký blbý poznámky a rozesmívali... Vážně nechci ty fotky vidět!! :D

Ve čtvrtek se kámoška s kámošem rozhodli, že by šli do kina. Jenom do našeho malýho města tady, kde jsem v kině nebyla od základky a nedávno to tam přestavovali, takže z toho jsem měla celkem zážitek :D Já jsem zvyklá jezdit do Plzně. Mělo nás jít víc, ale nakonec to vyšlo jenom pěti lidem, upřímně, mně se moc nechtělo, protože dávali Logana, což je přesně typ filmů, které nemusím. Ale abych nedřepěla doma a trochu si tu dovolenou užila, tak jsem šla taky. Ani si nedovedete představit, jak mě ten film překvapil. Brácha řekl, že má radši horory a že teda nakonec nepůjde, ale tohle bylo snad horší než většina hororů, co jsem viděla. Teda nebylo to sice strašidelný, ale to jak se tam řezali? Celkem masakr. Kámoška na konci brečela (kdo viděl, asi ví proč, kdo ne, možná si to domyslí :D ), se mnou to teda nic moc nedělalo, ale jinak film pro mě hodně velký překvapení.

.

V pátek odpoledne jsem vyrazila s mámou na nákup do Německa. Moc často tam nejezdíme, ačkoliv to máme asi dvacet kilometrů od baráku. Jezdíme jenom do Furthu (nějak se netajím, kde bydlím, ale nemusím to tady úplně vytrubovat), občas do Waldmünchenu, což je trochu na jinou stranu, ale vzdálenost od nás cca stejná. Vždycky jsme jezdili s tátou, kterej mi radil, kam jet, ale tentokrát jsem jela sama, takže jsem doma studovala mapu, protože vím, že jsem schopná se v tom Furthu ztratit, ale nekonec jsem trefila oba obchody na první pokus a jsem na sebe malinko pyšná... :D A večer jsem jela zase ke kámošovi, kde se mělo pít, ale já tam nechtěla úplně spát, tak jsem nepila, abych se mohla zase odvézt domů a řekla bych že docela tragédie. Jedna kámoška byla nasraná na kluka, tak se během chvíle celkem slušně opila, další kámoška se svým klukem přijela z oslavy čtyřicátin její tety a oba byli totálně (s prominutím) na sračky. Takže během chvíle všichni odjeli a zbyla jsem tam já, kámoška z Mostu, kluk, za kterým jezdí a u kterýho se to konalo, a ten pasák, co mě polil v úterý pivem. :D Nakonec jsem tam zkejsla s nima asi do čtvrt na čtyři, ale to už jsem jela domů, protože táta ve třičtvrtě vstává do práce a já se s ním nechtěla potkat.

V sobotu po poledni jsme vyrazili na nákupy do Plzně. S tou kámoškou a kámošem, co byli předchozí večer absolutně na šrot a ještě s její mámou. Kámoš nás svezl jeho novým autem, který si byl vyzvednou ráno. Ten vypadal celkem ok. Kámošce ale bylo špatně a párkrát zvracela. Upřímně, mně potom taky bylo docela hodně špatně, ale to bylo tím, že jsem seděla vzadu v autě a to se mi prostě špatně zákonitě musí udělat, obzvlášť když jedeme (pro mě) takovou dálku. Když řídím, tak jsem vpohodě, ale jako spolujezdec to prostě od malička nedávám. Odpoledne jsme se ještě stavěli podívat na fotbal (teď jsem si uvědomila, že jsem tam byla i sobotu předtím a na začátku jsem napsala, že jsem byla doma, nevadí), kde byli ještě nějaký další lidi, takže jsme spíš kecali a musela jsem zase vyprávět svojí historku s vyhozenou čelistí, protože se řešilo zvracení v autě a brácha byl tak hodnej, že to připomněl. Mám super zážitky z cest, věřte mi.

Neděli jsem trávila doma a včera jsem byla na večeři s kámoškou, se kterou jsem byla minulý týden v kině na tom úchylovi Greyovi... :D Takhle to vypadá, že jsem celkem oblíbená a mám hodně kamarádů, ale vždycky se jednalo i ty stejný lidi, takže zas tak oblíbená nejsem, že bych každý den trávila s někým jiným. Snažila jsem se to všechno sepsat co nejstručněji, i když bych byla schopná toho napsat mnohem víc, ale to by stejně nikdo nečetl. Když zhodnotím celou dovolenou, nebyl to úplnej propadák, ale čekala jsem to trochu jiný. Fotky nemám vůbec žádný, takže vám asi ani neukážu, jak takový masopust u nás vypadá, ale to asi taky nikomu nevadí :D (kdo by chtěl, může mrknout sem, to je teda z úterka, tam já nebyla a fotky z neděle, na deníku nejsou, nechce se mi to hledat někde jinde, takže vám neukážu, kde jsem měla šaškovat v kroji, možná příští rok... :D )
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Monica. Monica. | Web | 11. března 2017 v 12:18 | Reagovat

Náhodou, máš celkem dost zážitků. Naprosto chápu, že si přijdeš tak nějak nechtěná a sama, mám to tak taky, ale pořád je tu těch pár lidí, kteří tě jednoduše mají rádi a něco s nima zažíváš. A co, že jsou to furt ty samý lidi? Ono pak ani není o co stát, protože sice kolem sebe máš třeba xy lidí, ale je to ve skutečnosti jen samá faleš a pomluvy. Nebo to je aspoň tak nějak kolem mě, bych řekla. Podle mě je lepší mít pár kamarádů a mít jistotu, že pokud něco budeš potřebovat, oni se na tebe nevykašlou. (o čemž teda někdy taky pochybuju, co si budem, ale snad by to neudělali, no).
Nemá cenu se tím trápit, když o tom tak přemýšlím, někdy je prostě lepší být sama, protože lidi dokážou bejt šílený svině. Ale neboj, chápu tvoje pocity, je nás v tom víc.

2 buttercup buttercup | Web | 13. března 2017 v 22:06 | Reagovat

woah, bydlíte tak blízko hranic jo? to je hustý. :D jsem přečetla tu větu, že jsi vyrazila s mámou na nákup do německa a byla jsem úplně jako wuuut, goalz much? :D a potom dvacet kilometrů, to je fakt styl, to si nedokážu představit. :D  na ty odstíny jsem měla jít taky, ale nevyšlo to a možná jsem i ráda, že to nevyšlo, lol. :D a jakože vypadá to, že jsi se nenudila, to je fajn. :) když se toho děje tolik, tak to potom utíká, no. :D tak doufám, že jsi ten nástup pracovního režimu přežila v pořádku. :D fighting bro ♥

3 cincina cincina | Web | 14. března 2017 v 18:52 | Reagovat

Já si všechny věci domlouvám tak týden, maximálně dva dopředu.
To mě mrzí, že ti ten masopust nevyšel. Ale na druhou stranu neměla divné výmluvy, přítel v nemocnici je teda dost vážná věc. Tyhle pocity, nechtěnost a osamělost, mě přepadávají taky. Ale vždycky je tady někdo, kdo tě má rád.
Noo, jako koukám, že sis akcí užila víc než dost:) To snad nevadí, že se jedná o ty stejné kamarády:D Náhodou je fajn, že jste schopni se vidět dvakrát v jednom týdnu. To mě se nepodařilo:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama