04-06-2016

4. června 2016 v 17:44 | Ev. |  Deník
2:21
Absolutně vůbec nemůžu usnout, navzdory tomu, jak moc unaveně se cítím. Mám problém, že můj mozek se nedokáže vypnout, pořád prostě musí jet a jet. A mně zase začínají migrény, třikrát hurá! A jakmile se (i přes den) snažím něco produktivně vymyslet, tak mě z toho strašně rozbolí hlava. Snažím se učit na ty podělaný přijímačky. (teď ne, jenom přes den) Nemám skoro na nic náladu (včetně blogu), ze všeho mě začne bolet hlava.

Mám takový nějaký temný období nebo co a projevuje se to i tady. Což mě docela dost štve. Byla jsem se svým blogem spokojená a už zase nejsem (typicky). Tak teď nemám moc čas na psaní článků a čtení těch vašich a když vidím ty docela nízký čísla tady, tak z části ztrácím i tu motivaci k produkci něčeho významnýho a smysluplnýho. (no, to možná trochu přeháním)

Včera (ano, i v tuhle nekřesťanskou hodinu už je to včera) jsem byla ve městě s bývalou třídou. Nebo spíše "třídou"? Ke konci střední nás bylo ve třídě 7 a úspěšně nás i 7 odmaturovalo. Tak teď nevím, jestli se tomu vůbec dá říkat třída. 2 kluci, 5 holek. Jeden ten kluk s náma nijak zvlášť nekomunikoval ani ve škole, takže nás z toho zbylo 6. Napřed jsme byli posedět v kavárně a pak jsme se přesunuli do jednoho baru (fakt nevím, já se v těhle podnicích absolutně nevyznám). Chvílema jsme si ani pořádně neměli co říct a když jo, tak se z většiny probírala práce, popřípadě blížící se vdavky a rodina. Upřímně, já momentálně nemám ani jedno a připadala jsem si jak největší lama - já říkala, že tam radši ani nechci chodit. Ničí život není úplně skvělej (teda asi není) a každý si bude vždycky na něco stěžovat, ale přijde mi, že já z těch všech jsem nejvíc zklamala (nevím koho teda) a jsem prostě nejvíc k ničemu. Co jsem se dozvěděla až teď, že jedna holka je v Německu (už asi 3/4 roku) a to neuměla německy snad ani koukat. A já se tam bojím jít, protože neumím německy.

Moje deprese mi to spíš ještě prohloubilo než aby mi to náladu nějak zlepšilo. Fakt paráda jako. A už se nemůžu dočkat na středu a pátek, kdy jedu na ty přijímačky. Moje první přijímačky v životě, super super. Můj mozek je úplně mimo, ani nechci radši vidět, co tam předvedu...

3:33
Něco si přeju (opět) a ještě pořád nespím... Právě jsem si dotřídila záložky v prohlížeči - úžasný pocit, že jsem taky něco udělala. A jdu zase zkusit spát (táta za chvíli vstává do práce).

12:56
Koukám na Primě na nějakej německej film (ano, zaujalo mě to jenom proto, že jsem viděla, že je to z Německa, a ne, nejsem blázen :D) a přemýšlím nad tím, že bych se měla učit, ale mnohem radši bych si zahrála Sims... Možná si půjdu zahrát zase na zahradu, ale až ten film skončí, tak to je snad jasný ne :D

17:40
Už jsem zase unavená, učila jsem se, ale už toho mám plný kecky... Jdu koukat na YT, protože už zase nestíhám...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 extras-diary extras-diary | E-mail | Web | 4. června 2016 v 17:53 | Reagovat

Taky se mi často stává, že nemůžu usnout, protože se můj mozek prostě rozhodne, že zrovna nastal čas pro "kreativní myšlení" :-D Jinak hodně štěstí s přijímačkama :)

2 Gabriella Gabriella | Web | 5. června 2016 v 12:46 | Reagovat

Já se častokrát jen tak převaluju klidně hodinu :'D a hodně štěstí s přijímačkama!

3 Ter Ter | E-mail | Web | 6. června 2016 v 12:28 | Reagovat

Ač je to trochu depresivní článek, tak se mi vážně moc dobře četl. Možná je to tím, že spousta lidí píše ty nejlepší věci v době kdy jsou naštvaní nebo smutní. Ať je to tak nebo tak, určitě neztrácej motivaci jen kvůli návštěvnosti, řekni si třeba, že to děláš prostě sobě pro radost.
Jinak u přijímaček držím palce ať se vyvedou, ještě když tě to učení tak ničí...

4 TomkoC TomkoC | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 14:11 | Reagovat

Přidal jsem svůj blog do oblíbených

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama