17-05-2017

17. května 2017 v 12:51 | Ev. |  Deník
12:17
Vracím se a tentokrát s trochu lepší náladou. Mám za sebou prodloužený víkend, na který jsem původně měla velké plány, ale jak už to tak bývá, tak nic nebylo tak, jak jsem si plánovala. Místo mých plánů jsem se snažila vymyslet něco jinýho, abych zahnala svoje ne moc šťastné myšlenky. A včera jsem se vrátila do práce, taky jsem něco plánovala a abych pravdu řekla, tak mi to vyšlo lépe než ten víkend.

V pátek měla být oslava mojí kamarádky, která ale nakonec byla o týden dřív, aby mohla přijet jedna kamarádka, ale nikoho už nezajímalo, že takhle nemůžu jít já. Ale dobře, už jsem se s tím smířila. Místo toho jsem jela s kamarádkou na večeři a potom ještě na chvíli s jinou kamarádkou a pár dalšíma lidma do hospody. A pak domů, protože jsem ráno brzo vstávala.

V sobotu jsme měli původně jet k příbuzným do Budějovic, ale neměli čas, tak jsem doma navrhla nějaký jiný výlet, protože jsem prostě nechtěla být doma, když mám jeden volný víkend. Vymyslela jsem, že pojedeme do Varů, nevím proč, prostě pořád jezdíme jenom na jih, tak jsme jednou vyrazili na druhou stranu. V noci jsem vůbec nemohla usnout, trápení s klukem, kterej vám neodepisuje, možná to znáte.. A to jsem netušila, že mi neodepíše celý víkend :D Nakonec jsem se rozhodla, že na tři hodiny už nemá cenu chodit spát, ale po jednom díle 13 reasons why jsem usoudila, že už mě to nebaví a na dvě hoďky jsem to nakonec zalomila. Takže výlet po dvou hodinách spánku. Taky jsem poprvé pořádně vyvětrala zrcadlovku, takže na to jednou možná kouknu a možná i něco zveřejním tady.
 

Krupier není člověk

8. května 2017 v 11:11 | Ev. |  Další myšlenky
Poslední dobou mám tendenci zamýšlet se nad svým životem. Co je na něm špatně, co bych měla změnit, ale i to, co je dobře. Ve výsledku ale dojdu vždy jen k tomu přemýšlení a dostávám se do stavů, kdy mi nic nedává smysl, nemá smysl, cokoliv dělat a v podstatě zjišťuji, že vlastně nežiju, ale jen přežívám. Abych ale nezněla moc negativně, pokusím se svoje myšlení alespoň na chvíli změnit.

Budu mluvit sama za sebe, ale věřím, že v mých pocitech by se našlo i spoustu dalších kolegů z branže. Krupier podle mě není člověk. Je to jakási živá bytost, která se sice člověku podobá, ale po podrobnějším prozkoumání je jiná. Nějaký ten týden zpátky jsem četla na facebooku příspěvěk, nad kterým teď přemýšlím. Jednalo se o takový haha popis krupiera v průběhu let. Sranda ovšem přestane, když se v tom začnete nacházet.

Abych dala nějaký příklad - denní světlo? Co to je? Vážně, když vyjdu náhodou na slunce, moje oči to nějak nezvládají. Dopoledne nebo těsně po poledni potkáte krupiera jen výjimečně, pokud zrovna není nucen z nějakého důvodu nespat (např. doktor a podobné záležitosti obyčejných lidí, které v noci nevyřešíte), pak ho poznáte podle zarudlých očí, popřípadě žádných očí a nutnosti při každé příležitosti umírat nedostatkem spánku. "Hurá, konečně pátek", to je věta, kterou snad žádný krupier v životě nevyřkne, pokud nemá dovolenou nebo výjimečně volno (jako já následující víkend, o tom ale někdy třeba v deníku). A takhle bych mohla pokračovat dál a dál.

19-04-2017

19. dubna 2017 v 19:56 | Ev. |  Deník
19:42
Moje blogovací plány se zase rozplynuly... Prožívám teď takové zvláštní období. Řekla bych, že se opět zamilovávám, pokud už se tak nestalo, ale tentokrát zase trochu jiným způsobem. Už ani nevím, jak se to všechno stalo, ale jde o jednoho kolegu a pane bože, já jsem z něho zase hotová jako nějaká puberťačka.. :D

Jeden den jsme měli spolu pauzu, byli jsme tam sami dva a povídali jsme si. Sice jenom čtvrt hodiny, ale pořád se mě na něco ptal, takže jsem mu řekla hodně věcí, který bych nejspíš neměla říkat nikomu. Potom mi jeden den říkal, že vždycky když si vzpomene na ten náš rozhovor, tak se musí smát. A říkal to asi před dvěma nebo třema dalšíma lidma, takže všichni na nás koukali a jedna kolegyně se ptala, co spolu máme. Tak jsem říkala, že je to naše tajemství, ale řekla bych, že jsem byl zase rudá až na zadku.. :D A od nějaký doby mi říká Evičko, když mi to řekl poprvý, tak jsem z toho byla docela rozhozená, teď už si zvykám :D

Pak jsem se mu dokonce odvážila napsat, tak jsme si chvíli psali a včera mě kamarádky (které s tim pořád otravuju a děkuju jim, že mi radí a pomáhají) donutily, ať ho pozvu někam mimo práci, tak jsem mu to nakonec teda napsala a pak mi celej den neodepsal. Dneska odpoledne jsem byla s jednou z těch kámošek na večeři a chtěla ho vidět, tak jsem jí ukázala jeho profil a on najednou odepsal. Jsem z toho všeho malinko mimo, protože já a kluci...to prostě nějak nejde dohromady :D

Abyste tak nějak chápali, že mám plnou hlavu jenom jeho a nějakej blog mě vůbec nezajímá. Je to škoda, ale pokusím se k tomu co nejdřív vrátit a pokud by to někoho zajímalo, tak určitě dám vědět, jak se tohle všechno dál vyvíjí :D I když chápu, že to vlastně nikoho nezajímá, ale nemůžu říct, že nemám radost, že se se mnou ten kluk vůbec baví. Vím, že tenhle článek nedává vůbec žádný smysl, ale co byste chtěli od asi zamilované holky.
 


Všem mým čtenářům - pravidelným i nepravidelným

4. dubna 2017 v 22:28 | Ev.
Ahoj všichni!

Někdo z vás už si nejspíše všiml, že delší dobu nevyšel článek. Ok, není za tak těžký si toho nevšimnout... Nebudu se na nic vymlouvat a rovnou řeknu, že jsem na psaní neměla vůbec náladu a jsem prostě líná :D Na druhou stranu mám ale několik nápadů na články a vás všechny bych chtěla požádat, abyste mi napsali do komentářů, jestli by vás zajímaly. Ať už můj blog navštěvujete pravidelně nebo jste tu poprvé a třeba byste mě někdy chtěli opět navštívit.

Můj první návrh směřuje do světa kosmetiky. I když zas tolik kosmetiky nepoužívám, rozhodla jsem se udělat ze sebe trochu víc ženu a občas něco otestuju. Takže otázkou je, jestli byste měli zájem o moje velmi amaterské "recenze", něco jako píšu o knihách a filmech. Nejspíše by šlo o kratší články nebo články na více produktů a byl by to jen takový můj laický názor na věc.

Víc inovací asi mít nebudu, možná jsem na něco zapomněla, ale zajímalo by mě, jestli máte dále zájem číst články/něco jako ty recenze na knihy/filmy. Mě to baví psát, ráda vám něco doporučím nebo si přečtu váš názor, takže jde o to, jestli vás baví číst tyhle články.

A jako poslední jsou články z prostředí kasina a články o krupieřině. Nejspíše je jasný, že vám toho nemůžu říct nějak moc, protože to ani nesmím, nebo si to netroufnu, ale něco málo občas napsat můžu a člověku, co v kasinu ani nikdy nebyl, by to mohlo malinko přiblížit tenhle šílený svět. Věřte mi, že je to tam fakt šílený... Dokonce už mám rozpracovaný jeden článek, který se toho týká.

Určitě budu ráda za každý váš názor a těším se, až se zase plně dostanu do blogování. Určitě pište komentáře, klidně navrhněte i nějaký jiný typ článků, budu ráda za každý nápad :)

25-03-2017

25. března 2017 v 17:09 | Ev. |  Deník
14:48
Člověk míní, život mění...

Sedím v práci a protože je zatím docela klid, můžu se s vámi v rychlosti podělit o můj včerejší traumatizující zážitek. Předpokládám, že tenhle článek budu zase psát průběžně celý den a ve výsledku to nebude dávat vůbec smysl. Řekla bych, že většina z vás nemá o chodu kasina ani páru, proto se budu snažit vysvětlit vám to nějak lidsky. Včera večer si mě zavolal šéf (pitboss), tak jsem v domnění, že budu otevírat stůl, protože přišli zase nějací Němci otravovat, šla za ním. On mi řekl, že mě shání - doplň jméno -, kterého bych nazvala 'Velkým šéfem', a že hledá ještě - doplň jméno podruhé -, který je jedním z manažerů, a že na ně mám počkat u kanceláří. V tu chvíli se mi asi zastavilo srdce, protože jediné, co mě napadlo, bylo, že mám (s prominutím) průser.


Kam dál